 |
:: Marie Kubátová vzpomíná
... Já jsem jako dítě nechodila do pohádky za devatery hory a devatery
řeky. Moje pohádkové království bylo dlouhé pětadvacet kotrmelců od školní
zahrady ke kostelní zdi a široké od Járku po humna, kde pásaly moje kamarádky
Gabra s Málinkou kozu Herku. To království byla maminčina stará Morava;
cigáni tam vařili pod mostem v kotli volskou hlavu, ogaři hráli u kapličky
křivák a kostelník Struhař odháněl darebné haranty od tajemné zvonice,
kde visely a o poutích vyzváněly převeliké zvony. Uprostřed toho království
stála na místě pohádkového hradu stará poctivá škola, v ní bydlel tatínek,
pan řídící, maminka, paní řídící, a školní babička a za školní tabulí
fňukala malá Málinka, že ju všecí šidíja a najvěc Gabra...
Tá škola u nás stójí daléj a je v ní knihovna. Járek furt teče do
Vláry, tá do Dunaja a ten až do mořa. V kostele Sv. Josefka bývajú v květnu
vyhlášené pútě. Kopa věcí sa změnila, ale jedno ostává pořáď stejné -
knížky o Gabře a Málince od Amálie Kutinovéj čtú děcka školú povinné aj
ti odrostlejší. Všeci sa stejno skřéníja při čtení srandovních příběhů
povedených cérek ze Štítnéj.
Poďme si tu neco povědět o Gabře, Málince, Amálii Kutinové, jejím díle
a životním putování. Co sa nevleze toť, možete vyzvědět přímo ve štítenskéj
knihovně v budově bývaléj školy u Járku ...
|
|
Dnes je :
Svátek má:
:: Informace/novinky
Ve čtvrtek 11. prosince 03 přivítala naše škola převzácnou návštěvu, paní
Ing. Gabrielu Klikovou, dceru Gabry, jedné ze dvou hlavních postav naší
známé milé knížky o Gabře a Málince. V hodinové besedě se žáky od pátých
do devátých tříd si Gabra II. (jak paní Kliková sama sebe označuje) získala
srdce všech přítomných. Ona sama se ve škole Gabry a Málinky cítila jako
doma, vždyť byla ve škole své maminky", jak s velkou radostí řekla.
Moc se jí u nás líbilo - estetické prostředí, pěkná a vřelá atmosféra
a hlavně naše děti. Ocenila jejich pěkné chování, zájem a dobré vyjadřovací
schopnosti. Přestože paní Kliková strávila v naší obci jen pár hodin,
zapsala se jí Štítná, kde její maminka prožila kus svého šťastného dětství,
hluboko do srdce. Ráda slíbila, že zase někdy přijede, aby mohla Štítnou
a její krásné okolí lépe poznat.
|
